Námět známky
část z budovy Moravského zemského muzea v Brně, na pozadí s katedrálním kostelem sv. Petra a Pavla.
První návrhy na založení Moravského zemského muzea pochází z roku 1803. U zrodu muzea stáli Christian Carl André (1763–1831), moravský osvícenec, národohospodář, novinář, kancléř Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, hrabě Josef Auersperg (1767–1829), právník absolvent Karlovy Univerzity v Praze, osvícenec, člen lóže svobodných zednářů, významný představitel moravské inteligence, podporovatel Hospodářské společnosti, gubernátor Antonín Bedřich Mitrovský (1770–1842), právník, vysoký státní úředník, který jako zemský hejtman zaštítil snahy o založení zemského muzea, díky němu muzeum získalo Biskupský dvůr v Brně jako svou první budovu a hrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt (1776–1836), osvícenecký vzdělanec a podnikatel v hornictví, hutnictví a zemědělství, ředitel Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, který věnoval muzeu sbírky přírodnin a množství uměleckých předmětů. Dne 7. března 1816 předložili hrabě Auersperg spolu s hrabětem Salmem zemskému hejtmanovi Antonínu hraběti Mitrovskému pamětní spis vypracovaný na jejich popud Josefem Hormayerem, ve kterém poukázali na nezbytnost založení muzea. Rozhodnutím císaře Františka I. z 29. 7. 1817 bylo zřízeno jako součást Hospodářské společnosti. Veřejnost byla se založením muzea, které bylo nazváno na počest císaře Františkovo, seznámena 24. 3. 1818 vyhláškou moravsko-slezského gubernátora hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského. Koncem června 1899 podepsal moravský zemský výbor s likvidačním výborem Hospodářské společnosti úmluvu o převedení muzea do zemské správy. Slavnostní předávací akt se uskutečnil 11. 1. 1900. Moravské zemské muzeum je druhá největší a zároveň druhá nejstarší muzejní instituce v ČR. Ve svých sbírkách uchovává přes 6 milionů předmětů, které představují cenný materiál z oborů přírodních a společenských věd. Kromě sbírkotvorné a vědecko-výzkumné práce pořádá muzeum výstavy, přednášky, exkurze, zabývá se prací s mládeží a v neposlední řadě vykazuje také rozsáhlou ediční činnost. Dne 13. 7. 1925 učinil tým Karla Absolona jeden z největších nálezů moravské archeologie. V popelišti pravěkého naleziště byla nalezena malá soška, světoznámá Věstonická Venuše. Věstonická Venuše se stala jedním z nejvzácnějších exponátů Moravského zemského muzea.
Způsob tisku
rotační ocelotisk kombinovaný hlubotiskem