Námět známky
motivy historických poštovních schránek
Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu. Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech. Poštovní schránky z doby první republiky měly modrou barvu, doplněnou červenou a bílou linkou a státním znakem. Barevnost schránek doznala změny po roce 1963, kdy státní barvy nahradila jednotná oranžová a logo spojů.
Známka je vydána v úpravě tiskového listu i známkového sešitku s 8 známkami a 4 kupóny.
Způsob tisku
rotační ocelotisk kombinovaný hlubotiskem