Námět známky
Heydrichův vůz zničený výbuchem Kubišovy bomby plněné plastickou trhavinou. Dále autor na známku ztvárnil ležící Gabčíkův samopal.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Útok dvojice československých vojáků na významného nacistického zločince Reinharda Heydricha vyvolal ze strany německého okupačního aparátu vlnu teroru, jejímž nejsmutnějším symbolem je tragický osud obce Lidice a popravy stovek nejobětavějších příslušníků domácího odboje. Cíl operace Anthropoid – architekt holocaustu Reinhard Heydrich, který v lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo rozhodnuto o zavraždění miliónů Židů, se ve svých plánech zcela konkrétně zabýval i fyzickou likvidací českého národa. Rozhodnutí o útoku na Reinharda Heydricha bylo vedením našeho zahraničního odboje přijato již mezi 27. září a 2. říjnem 1941. 3. října 1941 byli do londýnské budovy Porchester Gate, kde tehdy sídlilo v šestém patře velení zpravodajské služby ministerstva národní obrany československé vlády v exilu, povoláni od svých jednotek rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda, jedni z prvních absolventů základního parašutistického výcviku. V přítomnosti dalších tří důstojníků jim šéf zpravodajců plk. gšt. František Moravec stanovil úkol: zlikvidovat některého z vedoucích německé okupační správy v tehdejším protektorátě, Reinharda Heydricha nebo Karla Hermanna Franka. Operaci s krycím označením Anthropoid, která měla být podle Moravcových optimistických představ původně realizována již 28. října 1941 v den československého státního svátku, zdrželo Svobodovo zranění při výcviku, kdy musel být nahrazen rotmistrem Janem Kubišem. Počasí umožnilo letcům ze 138. perutě zvláštního určení RAF vysadit parašutisty v okupované vlasti až v noci z 28. na 29. prosince 1941. Po spojení s domácím odbojem a řadě příprav byl nakonec útok na Heydricha realizován 27. května 1942. V rozhodující chvíli však selhal Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině. Dne 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel. Atentátníkům se díky pomoci odboje podařilo ukrýt a německé moci se ani přes rozsáhlé vyšetřování a kruté represálie nedařilo přijít jim na stopu. Sedm parašutistů, kteří zůstali v Praze (Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Valčík), ukryli postupně představitelé pravoslavné církve (Jan Sonnevend, Vladimír Petřek, Václav Čikl). Poskytli jim úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Teprve zradou rtn. Karla Čurdy se německé vyšetřovací orgány dostaly k informacím. Dne 16. června 1942 Čurda z vlastní vůle gestapu udal všechny spolupracovníky parašutistů, které osobně znal v Praze, Pardubicích, Lázních Bělohrad a Plzni. Nejbrutálnějšími vyšetřovacími metodami, jež gestapo použilo při výslechu desítek spolupracovníků parašutistů, se podařilo 17. června 1942 zjistit, kde se parašutisté ukrývají. Dne 18. června 1942 ve 4.15 hod. uzavřel náhradní prapor „Deutschland“ a strážní prapor „Prag“ obklíčení. Při osmihodinovém urputném boji s německými jednotkami zahynuli všichni výsadkáři.
Způsob tisku
ocelotisk z ploché desky kombinovaný plnobarevným ofsetem