Námět známky
PostEurop – asociace veřejných evropských poštovních operátorů – vyhlásila společným tématem známky EUROPA pro letošní rok Hrady. Za Českou republiku byl pro tuto emisi vybrán pohled, který zahrnuje celý komplex objektu – hrad i zámek Frýdlant. Pro určité ozvláštnění je obloha na pozadí tvarována do ornamentu, který je odvozen ze sgrafitové výzdoby zámeckých fasád.
Hrad a zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším památkovým celkům v severních Čechách. Spojuje v sobě dva architektonické útvary: středověký hrad a renesanční zámek. Hrad byl vybudován kolem poloviny XIII. století. V roce 1278 získali panství Bibrštejnové, kteří se významně podíleli na vybudování mohutného hradního paláce. V letech 1558 až 1621 patřil Frýdlant rodu Redernů. Ti pokračovali ve zvelebování frýdlantského panství. Jejich dílem je výstavba nového renesančního zámku a kaple. Mezi lety 1622–1634 patřil hrad Frýdlant Albrechtu z Valdštejna. Postupně vybudoval obrovskou hospodářskou doménu. Po Albrechtově zavraždění v roce 1634 získali od císaře Frýdlant Gallasové, od roku 1757 Clam-Gallasové, významná šlechta pohybující se v diplomatických a vojenských službách u císařského dvora. Ti zde pobývali do roku 1945, kdy Frýdlant přešel do vlastnictví státu. Československý stát rozšířil části přístupné návštěvníkům nejprve o dolní zámek a v 60. letech i o kastelánské křídlo. Roku 1960 byla na dolním zámku odhalena původní redernovská sgrafita. Protože do roku 1995 došlo na hradě k některým nevhodným úpravám, po tomto roce byly na hradě postupně realizovány mnohé restaurační a stavební práce, které měly památce vrátit její původní vzhled. Byly opraveny střechy, v interiérech byla obnovena původní výmalba a do někdejší podoby byly instalovány také některé ze sbírek. Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Hrad se postupně rozšiřoval a během XVI. století zaznamenal dvě renesanční úpravy. Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu XIV. a XII. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech XIX. století došlo k posledním větším stavebním pracím, a to na přestavbě kastelánského křídla.
Způsob tisku
rotační ocelotisk kombinovaný hlubotiskem