Námět známky
Joža Uprka (26. říjen 1861, Kněždub - 12. leden 1940, Hroznová Lhota) byl český malíř a grafik, představitel romantického historismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy.
Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho druhé ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek "Škréta", jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka.
Díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Jeho obraz "Pouť u svatého Antonínka" obdržel na pařížském Salonu v roce 1893 ocenění Mention honorable a získal Uprkovi známost v zahraničí. Jeho patrně nejznámější obraz "Jízda králů" vznikl ve dvojím provedení, realistickém a impresionistickém.
Nedaleko rodného Kněždubu, v Hroznové Lhotě, koupil Uprka malý domek jako ateliér. Ten nechal přestavět podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na patrovou vilu s dřevěnými prvky inspirovanými lidovou architekturou. Hostil zde osobnosti ze světa kultury, jako například Aloise a Viléma Mrštíkovi, Hanuše Schwaigra, Zdenku Braunerovou, Herberta Masaryka, Leoše Janáčka či Vítězslava Nováka. Malíře v Hroznové Lhotě navštívil i francouzský sochař Auguste Rodin. Oženil se s lidovou malířkou Anežkou Karlíkovou ze Svatobořic. Koncem svého impresionistického období (1899-1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu. V letech 1922-1937 žil v Klobušicích u Ilavy na Slovensku ve vlastním zámečku s ateliérem a na slovenském venkově hledal novou inspiraci. V roce 1928 zavítal do Dubrovníka, kde studoval kroje i život prostých lidí.
Za svého života se Joža Uprka dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům (a stal se vůdčí osobností) Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) se sídlem v Hodoníně. Byl také vedoucí postavou spolku Moravsko-slovenská společnost, později Národopisná Morava. Roku 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských umělců v Bratislavě.
Se známkou vychází obálka prvního dne vydání (FDC) včetně příležitostného poštovního razítka. Motivem na obálce prvního dne vydání byl použit obraz Joži Uprky "Muž se džbánem" a je vytištěna ocelotiskem z plochy v barvě tmavě zelené.
Razítko: krajový motiv ptáčků a text: Veselí nad Moravou, 9. 11. 2011.
Způsob tisku
ocelotisk z plochých desek v barvách okrové, růžové, zelenomodré, švestkově modré a černé