Námět známky
JAROSLAV KRÁL (1883 – 1942): DVĚ ŽENY, 1929; GALERIE MODERNÍHO UMĚNÍ V ROUDNICI NAD LABEM
J. Král (5. 12. 1883, Malešov u Kutné Hory – 22. 3. 1942 Osvětim, Polsko) patří k nejvýznamnějším osobnostem naší výtvarné kultury. V roce 1901 složil přijímací zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, oddělení figurálního a ornamentálního kreslení. V říjnu 1904 byl přijat na Akademii výtvarných umění (speciální škola Vojtěcha Hynaise pro figurální malířství). Absolvuje v roce 1908, žije střídavě v Praze a v Písku, kde si otec pronajal hospodářský dvůr. V roce 1911 navštívil Pinakotéku v Mnichově, kde na něj hluboce zapůsobila klasická díla velkých mistrů (Rubens, Rembrandt, Tizian, Tiepolo). Po smrti otce (1916) se rodina stěhuje do Brna, do bytu v Lužické ulici. Král kreslí karikatury pro Lidové noviny a Rovnost. Roku 1917 je jmenován pomocným učitelem kreslení na českém státním gymnáziu v Brně, nějakou dobu maluje na zakázku portréty, studiemi a náčrty se připravuje na pozdější malby (Lužánky, Svolšina, Královo Pole). V roce 1919 je Jaroslav Král při založení Klubu výtvarných umělců Aleš a v roce 1922 Skupiny výtvarných umělců v Brně. Maluje rozměrné figurální kompozice (Přechod, Odpočívající rodina, 1919, Matka, 1921). V roce 1921 byl Jaroslav Král jmenován asistentem figurálního kreslení při stolici technického kreslení Vysoké školy technické v Brně. Umělec po sobě zanechal osobité dílo malířské (více než 500 položek) a bravurní kreslířskou tvorbu. Zdánlivě prostými formálními a tematickými prostředky dosáhl Král uměleckých kvalit, které ho řadí k legendám brněnské a české výtvarné kultury první poloviny 20. století.
Způsob tisku
ocelotisk z ploché desky kombinovaný barevným ofsetem