Námět známky
Panna Marie Koruna bývala u všech vzdělaných národů nejokázalejším znakem nejvyšší důstojnosti a moci. Odtud koruny císařské, královské, knížecí - jsou znamením svrchované moci panovnické. U dávných národů, zvláště u Řeků a Římanů, bývaly koruny přiznávány slavným vítězům jakožto odměna velikých činů, zásluh a statečnosti.
Zasloužil-li si kdo z lidí tohoto vyznamenání, pak jistě to byla Panna Maria. Žijíc na zemi v chudobě a pokoře, ač byla dcerou slavného a starobylého královského rodu Davidova, neměla jiné koruny, mimo trnovou, pro svou duchovní účast na mukách svého Božského Syna. Za to však v nebi nad všechny tvory vyvýšena, stanula jako Královna nebes i země po pravici Synově jako Žena oděná sluncem a na hlavě její koruna z dvanácti hvězd. Tak učí církev, nazývajíc ji v modlitbách a písních od věků "královnou", Matkou milosrdenství; a pozdravujíc ji jako "Královnu nebes". Od dávných dob uctívá Boží lid Pannu Marii jako Královnu. Svědčí o tom mariánské modlitby, litanie loretánská, písně, liturgická památka Panny Marie Královny, křesťanské umění a zvláště poutní místa. Milostné sochy a obrazy jsou většinou zdobeny korunkami. Korunování poutních obrazů a soch mariánských bylo zavedeno v katolické církvi v roce 1640 z popudu italského jezuity Alexandra Sforzy Pallaviciniho, který došel k názoru, že nosí-li zlaté koruny vládnoucí knížata a králové, tím spíš toto právo přísluší Královně nebes a jejímu Synovi.
Se souhlasem zvláštní komise ve Vatikánu byly korunovány mariánské obrazy a sochy v nejslavnějších poutních místech nejdříve v Itálii a pak v ostatních zemích. I naši předkové se rozhodli na počátku minulého století korunovat svou skutečnou Královnu na Svatém Hostýně a ozdobit její sochu a sochu Božského Syna zlatými korunkami posvěcenými tehdejším papežem Piem X.
Námět kupónu: nápis "100. výročí korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně", zlatá koruna a letopočty 1912/2012
Způsob tisku
ocelotisk z plochých desek v barvě zlaté, červené a černé v kombinaci s ofsetem