Námět známky
Na známce je vyobrazena historická budova Slezského zemského muzea v Opavě, v popředí s postavou Genia, kterou je korunována kopule stavby.
Na počátku 19. století si Opava, i přes spojení Slezska s Moravou roku 1782, podržela význam správního centra. Sídlil zde krajský úřad, soudy a stavovské instituce knížectví Opavského a Krnovského. Na prahu 19. století počalo město procházet řadou významných změn, které nesmazatelně ovlivnily nejen jeho vzhled ale i podmínky života a jeho celkový charakter. V této době si však Opava zejména upevňovala svou pozici intelektuálního centra rakouského Slezska. Existovalo zde několik škol různých typů, přičemž velmi dobrou úrovní se pyšnilo zejména státní gymnázium sídlící v někdejší jezuitské koleji na Dolním náměstí. A právě zmíněné gymnázium se stalo místem, kde vzniklo nejstarší veřejné muzeum na území dnešní České republiky.
Veřejnost se mohla setkat s novým kulturním a vzdělávacím fenoménem již 1. května 1814. O realizaci záměru se zásadní měrou zasloužily zejména tři osobnosti – profesor opavského státního gymnázia Faustin Ens (1782-1858), penzionovaný hejtman Franz Mückusch von Buchberg (1749-1837) a konečně opavský purkmistr Johann Joseph Schößler (1761-1834). Právě oni zajistili nejen dostatečnou společenskou podporu celému projektu, ale zásadním způsobem se zasloužili i o rozvoj muzejní sbírky. Ohlas muzea vedl záhy k podání oficiální žádosti o schválení stanov a názvu Zemské muzeum pro Rakouské Slezsko (Oesterreichisch-schlesisches Provinzialmuseum).
Cíle základního instrumentu se jednoznačně obracely k poznání přírody i kultury rakouského Slezska – „… sbíráním produktů ze všech oborů přírody a vlastivědy, zejména těch, které mají svůj původ v Rakouském Slezsku, nabídnout studující mládeži, ale i přírodovědcům, ekonomům a umělcům prostředky k obohacení jejich znalostí o vlasti a tak uspokojovat jejich vědeckého ducha.“ K této tradici se hlásí i současné Slezské zemské muzeum. Slezské zemské muzeum je pomyslnou branou do Slezska. V jeho sbírce jsou zastoupeny autentické doklady vývoje přírody a společnosti především v oblasti českého Slezska, severní a severovýchodní Moravy. Slezské zemské muzeum je nejstarším veřejným muzeem na území dnešní České republiky, jeho historie sahá do roku 1814. Zároveň je co do velikosti třetím největším muzeem v ČR.
Na poštovní známce je vyobrazeno průčelí Historické výstavní budovy Slezského zemského muzea, ikonického objektu nejen Slezského zemského muzea ale i města. Budova někdejšího Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla byla postavena podle návrhu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera v letech 1893–1895. V popředí je okřídlená socha Genia vídeňského sochaře Theodora Friedla, která je umístěna na střešní kopuli budovy. V současné době je zde umístěna zemská expozice Slezsko.
Způsob tisku
rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný hlubotiskem v barvách šedozelené, červené a žluté