Námět známky
Empírová kamna (kolem r. 1810), zámek Litomyšl - vycházela poč. 19. stol. z klasicismu. Jejich tvůrci se důsledněji inspirovali antikou a postupně zjednodušovali siluetu i jednotlivé články kamnového tělesa. Základem byly geometrické tvary válce, hranolu a jehlanu. Proti převážně bílým glazurám předchozího období byla empírová kamna barevnější. K přetrvávající bílé a slonovinové barvě přibyly lomené tóny pozadí, které daly vyniknout reliéfním ozdobám. Častým plastickým zakončením byly antikizující vázy. Figurální reliéfy se starověkými náměty byly doplňovány antickými a staroegyptskými ornamenty. b) Biedermeier (kolem r. 1835), zámek Vyškov - proti okázalému a reprezentativnímu empíru byl biedermeier věcnější a praktičtější a bývá nazýván měšťanským empírem. Kamna biedermeieru tvoří strohá pravoúhlá skladba podpěr a překladů, jejíž otvory umožňovaly co nejlepší vyhřívání. Reliéfní výzdoba je skromná a většinou jen minimálně doplňuje velké hladké plochy. Kromě antických témat převzatých z empíru se nově vyskytují motivy z přírody a každodenního života.
Způsob tisku
rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě okrové, šedé, modré a hnědé