Námět známky
České středohoří se rozkládá na severozápadě Čech při dolním toku řeky Labe, která ho rozděluje na dva geomorfologické celky - Verneřický na pravém břehu a Milešovský na levém břehu. České středohoří je nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v Čechách, i když svou rozlohou 1266 km2 patří k menším orografickým celkům. Je nápadné sopečnými kuželovitými vrchy, které se začaly zvedat z pískovcového podloží v mladších třetihorách v miocénu asi před 23 miliony let.
Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m), nejnižším hladina Labe (122 m), což představuje výškový rozdíl 715 m. Vulkanický masiv Středohoří je budován téměř ze tří čtvrtin horninami čedičovými, dále trachytickými a andezitickými. Z mineralogického hlediska je oblast proslulá výskytem českého granátu na Třebenicku a Třebívlicku.
Pestrost geologických poměrů a klimatických podmínek umožňuje výskyt širokého spektra rostlinných i živočišných druhů. Více než 160 druhů živočichů patří mezi zvlášť chráněné, z toho je 66 silně a 39 kriticky ohrožených. České středohoří je od r. 1976 chráněnou krajinnou oblastí na ploše 1063,17 km2.
Na aršíku je pohled z jižního břehu řeky Ohře od vsi Brníkov na panorama Českého středohoří. Do popředí vystupuje čedičový vrch se zříceninou hradu Hazmburk a raně barokní zámek v Libochovicích, které jsou zobrazeny na známce. V pozadí ohraničují obzor (zleva) Solanská hora, Hrádek, Lipská hora, Milešovka, Košťál, Kletečná a Lovoš. Aršík je doplněn textem ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ. Tato malebná krajina okouzlila již malíře Emila Fillu, který v letech 1950-52 tvořil panoramatické obrazy Českého středohoří.
Způsob tisku
Ocelotisk z plochy v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem.