Námět známky
Osobní kolesový parník František Josef I.
Největším a nejvýraznějším ze šestice kolesových parníků postavených v Praze byl osobní (salónní) František Josef I. K pořízení nové, v pořadí třetí velkokapacitní lodě inspiroval Pražskou Paroplavební Společnost (PPS) zejména růst zájmu cestujících o linku Praha – Zbraslav – Štěchovice, který nastal po roce 1880 (zvláště mimořádně úspěšný rok 1884). V polovině roku 1886 bylo vypsáno výběrové řízení, jehož se účastnilo několik firem: První českomoravská továrna na stroje, loděnice KETTE D.E.G. z Drážďan a Pražská akciová strojírna, bývalá „Rustonka“. Ta nakonec výběrové řízení vyhrála a dodala moderní parník o nosnosti plných 800 osob za 55 000 zlatých.
Velká požadovaná nosnost parníku vedla loděnici k určitým novým řešením. Parník vzhledem k šířce obratišť na tehdejší Vltavě nad Prahou nemohl být příliš dlouhý, a přesto musel mít nízký ponor (0,72 m). Bylo proto třeba zvýšit výtlak lodi použitím zatížené přídě. Ta ale zpětně vyžadovala výkonnější strojní vybavení. Proto parník dostal poprvé v dějinách vltavskolabské osobní paroplavby ležatý parní stroj o výkonu 120 indikovaných koní.
Kromě bohatě vybavených salonů s tapetami a stahovatelnými žaluziemi měl v prostoru mezi kolesnicemi také malou horní palubu přístupnou cestujícím. To bylo mnohem dříve než u drážďanské paroplavby, kde parní parník s horní palubou zde zvaný „Oberdeckdampfer“ vyplul až v roce 1896, tedy o plných devět let později. Je zajímavé, že přes použití horní paluby neměl parník kormidelní zařízení na kapitánském můstku, ale byl směrově řízen, stejně jako ostatní pražské kolesové parníky té doby, ručním kormidlem ze zádi.
Nově postavený parník byl zpočátku nasazován na lince z Prahy do Zbraslavi, která byla tehdy nejzatíženější tratí PPS. Stovky Pražanů využívaly parníků k výletům do tehdy daleko za Prahou ležící Chuchle, Modřan i do samotného letoviska Zbraslavi. Například v roce 1889 vykonal parník 136 jízd do Zbraslavi, 86 do Štěchovic a 65 do Davle. Parník byl používán také při plavbách s prominentními hosty, např. 10. června 1920 s ním plul první československý president T. G. Masaryk.
Parník byl během svého působení tragicky potopen, vyzdvižen a následně rekonstruován. Po roku 1918 byl také dvakrát přejmenován na Zbraslav (1918) a Praha (1929).
Způsob tisku
plnobarevný ofset