eShop filatelie a dálničních kupónů

Nákupní košík je prázdný

Košík

Krásy naší vlasti: Největší hradní zřícenina v ČR – Rabí

Katalogové číslo 0851
Datum vydání 27.5.2015
Nominální hodnota 17,00 Kč
Tiskové listy á 8 ks známek
Rozměr obrázku 40 x 26 mm
Výtvarný návrh Adolf Absolon
Rytina Martin Srb
Dostupnost skladem
Ks

Námět známky

Na známku byl zvolen pohled na hrad Rabí od východu. Ukazuje rozsáhlost hradní zříceniny v celé délce 170 m. Nejstarší je hlavní obytná věž a také kostel Nejsvětější Trojice v podhradí. Nejmladší z konce 14. století je vnější opevnění, ve kterém je zabudována tzv. Třetí brána.

Hrad Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina, jež se může pyšnit jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Patří mezi objekty s bohatou architektonickou minulostí, neboť prodělal řadu přestaveb a rozšiřování. Nejstarší částí hradu z doby po roce 1300 je mohutná hranolová věž s úzkým parkánem a zevním ohrazením. Na přelomu 14. a 15. století byly vybudovány další obytné a hospodářské budovy, hrad byl opevněn druhým předhradím. V poslední stavební fázi bylo vybudováno rozsáhlé dělostřelecké opevnění s baštami. Přestože tento hradební okruh zůstal nedokončen, patří na svoji dobu k nejvyspělejším obranným systémům ve střední Evropě. V roce 1420 byl hrad dobyt Janem Žižkou. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Nejnovějším předpokladem historiků je situování románského základu hradu jako nejsevernější část državy hrabat z Bogenu a později Wittelsbachů. Až koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, získali páni z Velhartic. Prvními písemně doloženými majiteli (soudním spisem až z roku 1380) byli Švihovští z Rýzmberka. Za Rýzmberků zde došlo k několika významným událostem. Jednou z nich bylo bezpochyby dvojí dobývání hradu Rabí husity na počátku 15. století, pod vedením Jana Žižky z Trocnova, který zde přišel o své druhé oko. Na konci 15. století, za Půty II. Švihovského, bylo podhradí povýšeno na město s patřičnými městskými právy. Zároveň proběhly rozsáhlé stavební úpravy na hradě, při kterých se předpokládá účast stavitele Benedikta Rieda. V polovině 16. století byli Rýzmberkové nuceni kvůli tíživé finanční situaci rozprodat rodový majetek, a tak došlo také na Rabí. Následně se na hradě vystřídalo dalších 5 majitelů (Kurcbach z Trachenberka, Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi, Lamberkové). V roce 1954 přešel hrad do rukou státu a roku 1978 byl vyhlášen Národní kulturní památkou. V letech 1979 – 85 proběhla rozsáhlá rekonstrukce hradních prostor.

Se známkou se vydává obálka prvního dne včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je vyobrazena tzv. Třetí brána z konce 14. století, zabudovaná do vnějšího opevnění. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v barvě černozelené. Do razítka je použit erb pánů z Rýzmberka, kteří se nejvýznamněji zapsali do historie hradu a text: Rabí, 27. 5. 2015.

Způsob tisku

ocelotisk z plochých desek v barvách žluté, modré, červené, zelené a černé


Zpět Tisk