Námět známky
Na poštovní známce je znázorněna malba z kroniky – Oldřich na lovu potkává Boženu, kněz je oddává.
Dalimilova kronika je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví.
Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako Kronika boleslavská. Kronika je anonymní a označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Rozborem informací, které autor v díle podal, lze dovozovat, že byl na svoji dobu vysoce vzdělaný, zřejmě šlechtic, případně duchovní s nižším svěcením.
Kronika obsahuje celkem 106 kapitol. Na začátku líčí stavbu babylónské věže, následující boží trest, zmatení jazyků a rozchod lidí do různých částí světa. Pokračuje chronologicky řazenými příběhy z historie Čech počínaje osídlením našeho území praotcem Čechem, pověstmi o Libušině proroctví, o Přemyslu Oráčovi a o Dívčí válce. Končí v období vlády Jana Lucemburského v roce svého dopsání (1314), existuje ale i několik pozdějších dodatků, které však patrně nenapsal původní autor.
Z textu je zřejmý kronikářův odpor proti cizincům, zejména Němcům. Kronika je blízká době husitské. Čerpá ze starší kronikářské tradice, oslavuje historii českého státu a vyzdvihuje úlohu české šlechty v království po vymření Přemyslovců a v období nástupu Lucemburků na trůn. Již ve 14. a 15. století bylo vytvořeno mnoho jejích opisů. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku.
Způsob tisku
plnobarevný ofset