Námět známky
Feynmanův diagram bezneutrinového dvojného rozpadu beta.
Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV, rusky: Объединённый институт ядерных исследований, ОИЯИ) v Dubně u Moskvy je mezinárodní výzkumné centrum zabývající se jadernou fyzikou a jinými fyzikálními obory. Ústav zaměstnává dohromady 5500 lidí, vědců zde pracuje 1200 odborníků. Asi tisícovka z tohoto počtu jsou doktorandi z 19 členských států. Těmito členskými státy jsou: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Česko, Čína, Gruzie, Kazachstán, Kuba, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Severní Korea, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam. Rovněž zde působí významní vědci z organizací jako je UNESCO, CERN, CLAF a vědci ze států západní Evropy a USA. Ústav je rozdělen na osm specializovaných laboratoří: Bogoljubova laboratoř teoretické fyziky, Vekslerova a Baldinova laboratoř fyziky vysokých energií, Laboratoř částicové fyziky, Dželepovova laboratoř jaderných problémů, Fljorovova laboratoř jaderných reakcí, Frankova laboratoř neutronové fyziky, Laboratoř informačních technologií, Laboratoř radiační biologie.
Dále je součástí institutu univerzitní centrum. V těchto laboratořích probíhá výzkum v oborech: teoretická fyzika, fyzika elementárních částic, relativistická jaderná fyzika, fyzika těžkých iontů, fyzika nízkých a středních energií, neutronová fyzika, fyzika kondenzovaných hmot, radiační biologie, počítačové sítě a vzdělávací programy výpočetní fyziky.
Institut je vybaven částicovým urychlovačem o energii 7 GeV, třemi izochronními cyklotrony o energiích 120, 145 a 650 MeV, fázotronem (680 MeV) a synchrofázotronem (4 MeV). V neutronové laboratoři pak pracuje neutronový pulsní reaktor a 19 přidružených zařízení využívajících neutronové paprsky z tohoto reaktoru.
Dohoda o založení ústavu byla podepsána 26. května 1946 v Moskvě, u jeho vzniku stáli slavní vědci, například Wang Kan-čchang, významný čínský fyzik, nebo Vladimir Veksler. Ústav vznikl
ze dvou institutů sovětské akademie věd – Institutu pro jaderný výzkum a Elektrofyzikální laboratoře. Přestože první výzkumné zařízení bylo vybudováno v Dubně již v roce 1947, teprve se vznikem CERNu v roce 1954 nabyl ústav značného významu, právě jako „východní protipól CERNu“.
V institutu bylo učiněno více než 40 významných objevů, například: 1959 – nezářivé přechody v mezoatomech, 1960 – antisigma-minus hyperon, 1963 – prvek 102, 1972 – regenerace buněk po zásahu radiací, 1973 – zákon zachování počtu kvarků, 1975 – jev uvěznění pomalých neutronů, 1988 – pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu, 1999 – 2005 – těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113, 2006 – chemická identifikace prvku 112, 2010 – prvek 117.
Od roku 1961 se uděluje cena SÚJV za mimořádné objevy v oblasti jaderné fyziky. Prvními držiteli byli profesor Wang Kan-čchang a Vladimir Vekseler, kteří objevili antisigma-minus hyperon, v té době ještě považovaný za elementární částici.
Způsob tisku
plnobarevný ofset