Námět známky
Jan Jessenius z obrazové předlohy portrétu od Lucasa Kiliana z roku 1618.
Jan Jessenius (27. 12. 1566 Vratislav, Slezsko – 21. 6. 1621, Praha), též známý jako Jan z Jesenu anebo Jan Jesenský –slovenský lékař, politik a filozof; sehrál významnou politickou a vědeckou roli v českých dějinách. Po otci Baltazarovi Jesenském pocházel z uherského zemanského rodu Jesenských, původem z Turce (Turčianske Jaseno) na území dnešního Slovenska. Ve Vratislavi navštěvoval Alžbětino gymnázium, posléze studoval filozofii a medicínu na akademii ve Wittenbergu, Lipsku a proslulé lékařské fakultě v Padově. Roku 1591 získal doktorát z medicíny za spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici a zároveň doktorát z filozofie za práci O nároku lidu na odpor proti tyranům. Jessenius 8. až 12. června 1600 navštívil Prahu, kde v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě později Jessenius vydal i tiskem. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Jessenius jako jedna z vedoucích osobností rebelie obviněn z urážky majestátu. Na císařův příkaz jej 1. prosince 1620 dal Karel I. z Lichtenštejna zatknout. Při popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí mu 21. června 1621 kat Jan Mydlář nejprve vyříznul jazyk a poté sťal.
Způsob tisku
rotační ocelotisk kombinovaný tříbarevným hlubotiskem