Námět známky
Svatá Ludmila je jedním z významných předků českých panovníků a nejstarší českou světicí. Je známá jako zastánkyně křesťanských hodnot a proslula svou dobročinností. Stála u zrodu vlády Přemyslovců i nástupu křesťanství v českých zemích a tím i u počátku moderních českých dějin. Narodila se kolem roku 860 n. l. a pocházela z knížecího rodu Pšovanů, kde byla vychována jako pohanka. Jako velmi mladá se stala manželkou prvního českého doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. Porodila mu několik dětí, významným je především Spytihněv a Vratislav, kteří později dosedli na knížecí stolec. Převratnou událostí, která měla podstatný vliv na rostoucí převahu Přemyslovců v českých zemích, bylo přijetí křtu Bořivoje I. přímo z rukou slovanského věrozvěsta a arcibiskupa Metoděje. Sama Ludmila také přijala křest a stala se šiřitelkou křesťanského myšlení a hodnot. Bořivoj I. zemřel ještě před dosažením dospělosti svého prvního syna a vládu nad Čechami převzal velkomoravský kníže. Ludmila, která se vždy snažila ovlivňovat soudobou politickou situaci, neodešla do ústraní, jak by se od vdovy očekávalo, ale účastnila se veřejného života a zabezpečila přechod vlády na své syny a odpoutání Čech od Velké Moravy. Po smrti prvorozeného Spytihněva a nástupu Vratislava I. k vládě, vychovávala jeho syny Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava I. zůstala Ludmile nadále péče o výchovu budoucího knížete, Vratislavově manželce Drahomíře bylo svěřeno regentství. Obě ženy měly rozdílné názory jak na politiku Čech, tak na víru a tím i na výchovu následníka. Ludmila budoucího knížete vychovávala v přirozené zbožnosti a důraz kladla i na vzdělání a křesťanské hodnoty. Drahomíra naproti tomu nebyla nakloněna křesťanské víře a ráda by viděla svého syna jako tvrdého nekompromisního vládce. Spory obou žen vyvrcholily vraždou Ludmily. Byla uškrcena, protože prolití její krve by patrně vedlo k prohlášení za mučednici. Když se mladý kníže Václav ujal vlády, nechal její ostatky převézt do Prahy do kostela sv. Jiří, aby ji měl nablízku, což svědčí o jejich blízkém vztahu. Kult sv. Ludmily se brzy začal šířit po celé zemi. Kanonizována byla v roce 1144 jako první slovanská světice.
Způsob tisku
ocelotisk z ploché desky kombinovaný ofsetem a sítotiskem v nákladu 31 000 ks aršíků
Poznámka
Rozměr aršíku: 114 x 170 mm