eShop filatelie a dálničních kupónů

Nákupní košík je prázdný

Košík

Společné vydání se Slovenskem, Vatikánem a Bulharskem: 1150. výročí Cyrila a Metoděje

Katalogové číslo A0767
Datum vydání 12.6.2013
Nominální hodnota 35,00 Kč
Tiskové listy A1
Rozměr obrázku 40 x 50 mm
Výtvarný návrh Dušan Kállay
Rytina Miloš Ondráček
Dostupnost skladem
Ks

Námět známky

Sv. Cyril a Metoděj před Ježíšem Kristem a anděly, sv. Ondřejem a sv. Klementem.

Pod známkou je výjev z další fresky z kostela St. Clemente v Římě, na kterém je příchod sv. Cyrila a Metoděje do Říma během pohřbu Papeže Nicholase I. V pozadí aršíku jsou texty psané hlaholikou z Assemanova Kodexu z vatikánské knihovny. Na aršíku je mozaiková plastika nejstaršího známého zobrazení sv. Cyrila a Metoděje z kostela St. Clemente v Římě. Ke společnému vydání se Slovenskem se připojilo i Bulharsko a Vatikán.

Svatý Konstantin (Cyril) a svatý Metoděj jsou známí jako „Apoštolové Slovanů“ či „Slovanští věrozvěstové“. Narodili se v rodině hodnostáře Byzantského císařství a soudě podle jejich znalosti slovanského jazyka, byla jejich matka pravděpodobně Slovanka. V rámci misie na Velkou Moravu přinesli hlaholici a zavedli staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.

Svatý Konstantin se narodil roku 827 v řecké Soluni a zemřel 869 v Římě. Byl profesorem filosofie v Konstantinopoli a roku 855 vstoupil do kláštera, kde přijal řeholní jméno Cyril. Svatý Metoděj se narodil roku 813 v Soluni a zemřel 885 na Moravě. Zprvu byl statním úředníkem v Byzantské říši, stejně jako jejich otec, ale později se přidal ke svému bratru v klášteře a stal se mnichem.

Roku 1880 papež Lev XIII. stanovil svátek Cyrila a Metoděje na den 5. července, avšak k tomuto dni se neváže žádná významná událost z jejich života. Proto např. pravoslavná církev slaví den Cyrila a Metoděje 11. května dle pravoslavného kalendáře, to je 24. květen občanského kalendáře. Je to výroční den jejich příchodu na Velkou Moravu. V roce 1980 je papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony Evropy.

V roce 862 zažádal kníže Velké Moravy Rostislav byzantského císaře o vyslání duchovních pro bohoslužby ve staroslověnštině. Díky znalosti tohoto jazyka byli vysláni, právě Cyril s Metodějem. Během ročních příprav na tento úkol sestavil Cyril nové písmo – hlaholici, která byla vhodná pro kázání na našem území. Do tohoto písma také přeložili základní liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb. Bratři dorazili na Velkou Moravu v roce 863 a začali s šířením svého učení. Bohužel vlivem nestabilní doby a bojem o nadvládu napadl roku 864 Ludvík II. Němec Velkomoravskou říši a konfrontoval knížete Rostislava – vznikl boj staroslověnské a latinské koncepce. V roce 867 byli Cyril s Metodějem pozváni papežem Mikulášem I. do Říma, aby vysvětlili proč šíří víru v nepovoleném jazyce. Tehdy bylo možné kázat jen ve třech jazycích, jež byly vyryty na Kristovu kříži – hebrejština, řečtina a latina. Během jejich cesty do Říma však Mikuláš I. zemřel a byl nahrazen papežem Hadriánem II. Protože byl Cyril i zkušený diplomat, podařilo se mu v učených diskuzích přesvědčit papeže o užitečnosti staroslověnštiny pro bohoslužby na našem území a toto privilegium bylo slavnostně potvrzeno bulou. Papež si tímto gestem chtěl pravděpodobně získat za spojence byzantského císaře v boji proti muslimům, kteří tehdy ohrožovali Itálii. Svatý Cyril kvůli těžké nemoci zůstal v Římě a znovu vstoupil do kláštera, kde po padesáti dnech zemřel roku 869. Svatý Metoděj se s papežskou bulou vrátil na Velkou Moravu a pokračoval ve své misijní činnosti. Roku 873 na příkaz papeže Jana VIII. se Metoděj postavil do čela arcidiecéze.

Způsob tisku

ocelotisk z ploché desky v barvě hnědočerné kombinovaný vícebarevným ofsetem


Zpět Tisk