eShop filatelie a dálničních kupónů

Nákupní košík je prázdný

Košík

800 let od vyhlášení Zlaté buly sicilské králem Fridrichem II.

Katalogové číslo A0741
Datum vydání 19.9.2012
Nominální hodnota 49,00 Kč
Tiskové listy A 1
Rozměr obrázku 95 x 120 mm
Výtvarný návrh Oldřich Kulhánek
Rytina Miloš Ondráček
Dostupnost skladem
Ks

Námět známky

Pečeť z ustanovujícího dokumentu Zlaté buly sicilské.

Zlatá bula sicilská je souborem tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami.

Přemyslu Otakarovi I. ji 25. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II., jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Samotná intitulace basilejského privilegia obsahuje interpretační problém, neboť Fridrich II. se představuje na prvním místě jako "imperator electus". Tradiční překlad tohoto titulu jako "zvolený císař" je zřejmě nesprávný, protože v té době Fridrich II. nebyl ještě zvolený. Toto označení využívala ve skutečnosti římská kurie, která tím designovala svého kandidáta na říšský trůn, a proto by se mělo spíše překládat jako "vyvolený (budoucí) římský císař". Sicilský král potvrdil Přemyslu Otakarovi I. královskou hodnost.

Jedinečnost Zlaté buly sicilské bývá často spatřována ve skutečnosti, že českému panovníkovi byla královská hodnost přiznána poprvé dědičně. Ve skutečnosti ale už privilegium z roku 1158 pro knížete Vladislava II. obsahuje pasáž o dědicích královské hodnosti. Přemysl Otakar I. musel o dědičnost svého království ještě svést tuhý boj. Fridrich II. dále potvrdil, že udělí královské znaky každému, kdo bude zvolen v Čechách. Tím bylo zachováno právo české šlechty na volbu svého panovníka. Přemysl Otakar I. se snažil tento nárok šlechty potlačit, avšak neúspěšně. Českému králi bylo rovněž potvrzeno právo investitury pražských a olomouckých biskupů, při čemž však všechny svobody, které biskupové obdrželi od předchozích římských králů, mají být zachovány. Pravděpodobně se naráží na privilegium, kterým Fridrich I. Barbarossa uznal pražského biskupa za říšského knížete. Český panovník měl být napříště osvobozen od všech povinností vůči říši až na účast na říšských sněmech, pokud se konaly v Merseburku, Norimberku nebo Bamberku, tedy nedaleko území českého království. Stejně tak v případě doprovodu římského krále na jeho korunovační jízdě do Říma byl český král povinen vypravit 300 jezdců nebo zaplatit 300 hřiven stříbra (náklady na jejich vypravení).

Způsob tisku

ocelotisk z plochých desek v barvách modré, hnědé a červené

Poznámka

rozměr známky: 40 x 50 mm


Zpět Tisk